Jednou bobra Lojzu
potkal bobr Láďa
hned z kraje mu říká
vole to je kláda
nebaví mě hlodat
mokrý říční kmeny
i když jsme k tomu
jasně předurčený

Ref:    Drž se bobře, drž se dobře
svýho stromu
ve světě tě stejně štěstí nečeká
V životě lítáš
nahoru a dolu
někdy i ten strom, je haluz veliká

Lojza říká Laďo
ty jsi ale spratek
nerob nám v přírodě
svinskej zmatek
hlodat mokrý kmeny
to je jasně daný
jinak všechno bude
hrozně zamotaný
Laďa sklopil hlavu
něco na tom je
a neříkej to staré
sic mě zabije
vrátím se zas domů
na bobří hráz
ohlodám kus stromu
šťastný budu zas
Desátýho června toho roku, vyrážíme opět bok po boku
jedeme spolu do malé vísky, zahrát playlist pro místní řízky
na místě už pořadatel, šťastně na nás kývá
jedeme zas pozdě, jen pár minut zbývá
mapujeme terén, teď už s jiskrou v oku
k výčepnímu pultu, je to jen pár kroků

Ref:     Tak si to teda užijem
jsme tu jenom jednou
co uvidíme a zažijem
nám už nikdy nevezmou

Vylejzáme na pódium, připravujem akci
máme něco za sebou, máme přeci praxi
naladíme, nazvučíme, objednáme pivo
teď tu bude horko, teď tu bude živo
buben tluče, basa duní, kytara si zpívá
Matěj za svým mikrofonem, zase sotva stíhá

Uklidníme, usušíme, vplujeme do davu
inkognito nečekáme, na lokále vřavu
pomalu se ožíráme, když tu někdo vříská
otočím se, co to vidím, united nás tříská
Každá doba má negativa
a ta naše je vůbec divná
čím jsem starší, tím víc vidím  
a tím víc se za lidi stydím

Nemám důvod k optimizmu
život neberu jako výzvu
koukám na svět míří ke dnu
mám radost, strach z toho že zhebnu

Naděje umírá poslední
jsem jako obal bez obsahu
cítím se hrozně a vím
že není z čeho brát
pryč jsou časy kdy jsem byl
plnej kladných ideálů
teď se snažím jediný
co nejlíp přežívat
Laskavé bsem obyčejnej člověk
stejně jako ty
žiju novej život
řeším běžný trampoty
to co bylo bylo
proč se k tomu vracet
Stejných jako já
nás bylo tisíce
kolečka ve stroji
nic neřešíce
z toho co jsem dělal
musím občas zvracet
Ref:    Otázka morální kontra smysl pro povinnost
válka je válka, rozkaz určuje činnost
časem pravda překročil jsem všechny možný meze
mučil, pálil, zabíjel, dle rasový teze
kdo nám dává právo o životě rozhodovat
kdo nám říká co je správný, jak se máme chovat
člověk jako zvíře, zabalený do lidskosti
jsme jenom maso, krev a taky kosti
Po válce pak nová doba
nová identita
většinou jsme v klidu
jenom někdo z nás to schytá
pár největších ryb
už není mezi námi
Svědomí mám čistý
byl jsem jen kolečko stroje
rozkaz někdo dal
já nebyl kdo rozhoduje
komory, pece, popravy
nebyly moje plány

A teď mi dokaž, že by ses tak nechoval i ty!
Ref:    Je hezký když je výsledkem společná chvíle
několik minut, dvě cesty, různý cíle...

Evelína má dneska svůj den
je pátek a s holkama jde ven
ve škole se teprv oběd vaří
ona už se vidí jak večer paří

Herbert se svou ocelovou vůlí
nesmí, ale přesto špeka hulí
s partou řeší co po škole dát
no jasně, v rokáči se má hrát

Ref:     Je hezký když je výsledkem společná chvíle
několik minut, dvě cesty, různý cíle
někdy se možná liší pohled na věc
on po styku, se cítí jako dravec
a jde chlastat

Do klubu jde Evelína ráda
nemá a tak hledá kamaráda
spřízněnou a jemnou chlapskou duši
trochu drsňáka co ví víc než tuší

Herbert má dnes večer jasný cíl
rád by se opil a i jinak pobavil
kamarádi, pivo, nějaká holka
jedno jestli malá nebo velká

Nepůjdeš na panáka?
Proč ne?
A co se takhle projít?
Ale budem si jenom povídat, jó?
No jasně...

Ref:     Je hezký když je výsledkem společná chvíle
několik minut, dvě cesty, různý cíle
někdy se možná liší pohled na věc
on po styku, se cítí jako dravec
a jde chlastat

No počkej, kam jdeš?
Chlastat
To si snad děláš srandu?
Víš co mi můžeš...

Ref:     Je hezký když je výsledkem společná chvíle
několik minut, dvě cesty, různý cíle
někdy se možná liší pohled na věc
on po styku, se cítí jako dravec
a jde chlastat